Články, knihy, texty
Aktuální problémy bank
Chtěl bych se stručně zmínit o oblasti legislativy a regulace bankovního a finančního sektoru v České republice, a to z hlediska jednoho aspektu, který občas zůstává trochu v pozadí. Je to skutečnost, že nejpozději - a to zdůrazňuji - okamžikem vstupu do Evropské unie u nás bezvýhradně začne platit princip volného trhu poskytování finančních služeb. Z toho vyplývá jedna zásadní věc.
Tato skutečnost bude mít na strukturu a fungování finančního sektoru mnohem větší dopad, než si patrně mnoho z nás uvědomuje. Jakékoliv výjimky, zvláštnosti, o které bychom se mohli snažit, nebude možné realizovat. Maximálně mohou vést k odlivu kapitálu, případně ke snížení konkurenceschopnosti českého finančního sektoru. Co tím mám na mysli? Pokud bude z jakéhokoliv důvodu v České republice obtížné podnikat v oblasti finančních služeb, banky prostě v takové situaci přesunou svá sídla do zahraničí. Nebo naopak banky se sídlem v zahraničí začnou, a upozorňuji, že víceméně bez jakékoliv regulace ze strany českých autorit, poskytovat své služby českým občanům.
To se bude samozřejmě týkat čehokoliv, co by souviselo s podmínkami, které by ztěžovaly či zdražovaly poskytování finančních služeb a bankovního podnikání. Jen tak mezi řečí, s tímto problémem se už v současné době potýkají některé západoevropské země, které jsou v obdobné situaci.
To, co říkám, se možná někomu může zdát hodně obecné, ale uvedu příklad, který je takřka učebnicový. Pokud vím, v Chebu funguje bankovní pobočka, která je velice maličká, možná, že o ní někdo z vás ani neslyšel, nebudu uvádět její jméno, protože ho jedním dechem nejsem schopen vyslovit nebo bych v názvu udělal chybu, ale je to pobočka jedné, také velmi malé, pohraniční kampeličky na druhé straně hranic, asi dvacet kilometrů od Chebu.
Kdyby to byla banka zřízená v České republice, prakticky by nemohla existovat. Ona by nemohla ani vzniknout, protože by za prvé musela být akciovou společností a za druhé by musela mít mnohem větší kapitál, než má k dispozici. To jí ale nevadí, protože - pokud se nemýlím - má asi 40 zaměstnanců, má jednoho ředitele, nemá žádnou dozorčí radu, má o něco menší nároky na výkaznictví, než mají české banky a pokud vstoupí v platnost novela zákona o bankách, která se v současnosti projednává, nebude muset ani přispívat do českého fondu pojištění vkladů. Jejím klientům to nebude vadit; bude patrně nadále považována za vcelku bonitní, protože je regulována podle německého práva a podle německé bankovní regulace.
Tento případ asi v tuto chvíli nikomu moc nevadí, ale mohl by to být vzorec podnikání, který by se tady mohl rozšířit. Myslím, že by bylo užitečné, aby si na to vzpomněl každý, kdo se nějakým způsobem zabývá regulací bank, finančního sektoru, legislativou. To se samozřejmě netýká jenom bankovní legislativy, ale týká se to cenných papírů, družstevních záložen, leasingu a jakýchkoliv jiných finančních služeb a myslím, že je to docela instruktivní, abychom nevymýšleli už vymyšlené.
Závěrem stejně jako pan doktor Niedermayer doufám, že se tady již nikdy nestane, aby vznikl zákon, jako byl zákon o družstevních záložnách, formou poslaneckého návrhu. Děkuji.
Jan Vlachý (červen 2000)
záznam vystoupení na semináři v Senátu PČR